Všeobecné informace

Ochranné nátěry, a také permanentní nátěry a ošetřovací filmy, mohou mít dobré vlastnosti pouze tehdy, pokud je podklad před jejich aplikací odborně dobře připraven. Povrch musí být před aplikací soudržný a musí být čistý, suchý, bez zbytků olejů, vosků a bezprašný. Kriticky vyhodnoceno musí být také případné potřísnění povrchu od silikonu, především u již lakovaných povrchů (např. výrobní lakování). Díky správně provedenému základnímu čištění a brusu bude povrch podlahy připraven pro následné lakování.
 

Při procesu tvorby nátěru rozlišujeme mezi zesíťováním a přilnavostí:

• Pod pojmem dobré zesíťování rozumíme celoplošně uzavřený mokrý film. To je nutné proto, aby po zaschnutí zbytkový film celoplošně pokrýval podklad. Pro dobré celoplošné povrchové zesíťování je nutné, aby substance, které odpuzují vodu (např. mastnoty, vosky, silikony, …), byly při mokrém základním čištění dokonale a bezezbytku odstraněny. Zásadně doporučujeme vždy před aplikací nátěrů provést intenzivní čištění u nových podlah a základní čištění u stávajících podlah. Špatné zesíťování je možné poznat tak, že se tekutina na povrchu stahuje do sebe („tvorba ostrůvků“) a objevují se volná suchá místa.
• Přilnavost podkladu je ukotvení nátěru do povrchu. To může být vyvoláno chemickou reakcí s povrchem nebo mechanicky díky rovnoměrnému poškrábání (zdrsnění) povrchové struktury. Před tím musí být ovšem povrch důkladným čištěním připraven pro tento krok tak, aby byl následně povrch přístupný pro nátěr. Zdrsnění povrchu přebroušením je nutné provést především před aplikací permanentních nátěrů. Přebroušení se provádí jako mokrý brus u neutralizačního oplachu povrchu čistou vodou. Na zdrsněném povrchu se poté typicky velice snadno dosahuje dobrého zesíťování nátěru. Mokrý brus také zamezuje vzniku prachu, proto je tato metoda ideální také pro „čisté prostory“ nebo při lokální sanaci ploch během provozu. Pokud nebude mít nátěr dostatečnou přilnavost, bude v konečném důsledku výsledkem nejenom separace od podkladu, ale také špatná mechanická a chemická odolnost. 

Pod názvem „ošetření“ lze schovat různé procesy. Úklidová firma tím může mínit ošetřovací nátěr polymerní akrylátovou disperzí v tloušťce několika mikromilimetrů (µm). Při lakování podlah se ale pracuje s permanentními laky s tloušťkou pohybující se v rozmezí 50 – 200 µm, přičemž pro tento proces je lépe používat pojem „lakování“. Podle toho, co se na podlahu aplikuje, jsou také různé nároky na správnou přípravu povrchu. Mimo doporučení v této technické informaci jsou lité (samonivelační) EP nebo PU podlahy, které se pohybují v milimetrových tloušťkách. Informace ale platí pro jejich následné lakování.

Výsledek lakování je absolutně závislý na výkonu realizátora! Upozorňujeme na skutečnost, že realizátor je také za tento výsledek plně odpovědný. Zde je také nutno potvrdit, že různé povrchy vyžadují různou náročnost na intenzitu přípravy. Proto musí být vždy příprava povrchu provedena odborně, se znalostmi věci a zkušenostmi. Před základním čištěním musí být povrch také odborně posouzen. K tomu patří především vyhodnocení toho, jak může být konkrétní podlaha zatížena vodou, chemikáliemi a také mechanickým působením. Problematické mohou být například plovoucí podlahové systémy, pokládka na fixační lepidlo, na dřevovláknité podklady nebo na zdvojené podlahy. Při jakýchkoliv pochybnostech je nutné vše popsat do protokolu o prohlídce.

Mějte prosím vždy na vědomí, že především u permanentních nátěrů může být každá chyba v přípravě podkladu spojena s náročnou opravou, která nemusí být také vždy proveditelná!